Calendar
Farmářské trhy v Libčicích jsou opět tu!
V sobotu 30.3. pořádáme první trh letošního roku. Najdete ho opět u Sokola v Libčicích od 9 do 12 hodin.
Jana Kejmarová i Šárka Sekerová budou mít své dezerty a koláče, přijede také pekárna Krkalovy dobroty z Přílep, k tomu si dáte výtečnou kávu od nového kavárníka z https://www.coffeec.cz a mnoho dalšího.
Další termíny:
13.4.
27.4.
11.5.
25.5.
8.6.
22.6.
Jubilejní padesátý a pravděpodobně poslední film legendárního scenáristy a režiséra Woodyho Allena.
Romantické komediální drama Zásah štěstím vypráví příběh o tom, jak důležitou roli hrají v našich životech náhoda a štěstí. Fanny a Jean působní jako naprosto dokonalý pár. Mají vše, o čem ostatní sní. V profesním životě jsou spokojení, žijí v nádherném bytě v krásné pařížské čtvrti a zdá se, že jsou do sebe zamilovaní stejně, jako když se poprvé setkali. Vše ale změní jedno náhodné setkání. Když Fanny potká Alaina, svého bývalého kamaráda ze střední, bezděčně propadá jeho neodolatelnému šarmu. Její pocit štěstí a poklidu v idylickém manželství dostává trhliny. A s každou další schůzkou jsou si s Alainem bližší a bližší…
Vypravěčský mág Woody Allen se ve svém novém filmu opět s lehkostí a ironií směje lidské pošetilosti, bezradnosti a složitosti vztahů. Zásah štěstím vzbudil na filmovém festivalu v Benátkách nadšení a získal velký ohlas jak od kritiků, tak od divácké veřejnosti.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)
POZOR, 
POZOR! 200. FILM NAŠEHO KINA!!!
Prezident, občan, režisér, přítel, manžel, pacient, muž na sklonku života… Unikátní dokument Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? představuje Václava Havla v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách. Vychází přitom z nikdy nepublikovaného materiálu, natočeného během posledních let jeho života. Film vstupuje do kin v době, kdy Havlův myšlenkový odkaz a důraz na individuální svobodu ve společnosti rezonují silněji než kdy dříve. Václav Havel k nám znovu promlouvá. A my se s ním můžeme znovu setkat. (Continental film)
Farmářské trhy v Libčicích jsou opět tu!
V sobotu 30.3. pořádáme první trh letošního roku. Najdete ho opět u Sokola v Libčicích od 9 do 12 hodin.
Jana Kejmarová i Šárka Sekerová budou mít své dezerty a koláče, přijede také pekárna Krkalovy dobroty z Přílep, k tomu si dáte výtečnou kávu od nového kavárníka z https://www.coffeec.cz a mnoho dalšího.
Další termíny:
13.4.
27.4.
11.5.
25.5.
8.6.
22.6.
Hirajama pracuje jako uklízeč toalet v Tokiu. Žije spokojeně ve své pečlivě sestavené rutině a volný čas tráví čtením knih, poslechem starých rockových kazet nebo focením na svůj analogový fotoaparát. Ze životní harmonie ho vyruší série nečekaných setkání, která postupně odhaluje střípky z jeho minulosti. Proslulý režisér Wim Wenders (Paříž, Texas) se triumfálně vrací s poetickým filmem o hledání krásy ve zdánlivých maličkostech. Představitel hlavní role Kódži Jakušo byl na festivalu v Cannes oceněn za nejlepší mužský herecký výkon. (Aerofilms)
Farmářské trhy v Libčicích jsou opět tu!
V sobotu 30.3. pořádáme první trh letošního roku. Najdete ho opět u Sokola v Libčicích od 9 do 12 hodin.
Jana Kejmarová i Šárka Sekerová budou mít své dezerty a koláče, přijede také pekárna Krkalovy dobroty z Přílep, k tomu si dáte výtečnou kávu od nového kavárníka z https://www.coffeec.cz a mnoho dalšího.
Další termíny:
13.4.
27.4.
11.5.
25.5.
8.6.
22.6.
Farmářské trhy v Libčicích jsou opět tu!
V sobotu 30.3. pořádáme první trh letošního roku. Najdete ho opět u Sokola v Libčicích od 9 do 12 hodin.
Jana Kejmarová i Šárka Sekerová budou mít své dezerty a koláče, přijede také pekárna Krkalovy dobroty z Přílep, k tomu si dáte výtečnou kávu od nového kavárníka z https://www.coffeec.cz a mnoho dalšího.
Další termíny:
13.4.
27.4.
11.5.
25.5.
8.6.
22.6.
Farmářské trhy v Libčicích jsou opět tu!
V sobotu 30.3. pořádáme první trh letošního roku. Najdete ho opět u Sokola v Libčicích od 9 do 12 hodin.
Jana Kejmarová i Šárka Sekerová budou mít své dezerty a koláče, přijede také pekárna Krkalovy dobroty z Přílep, k tomu si dáte výtečnou kávu od nového kavárníka z https://www.coffeec.cz a mnoho dalšího.
Další termíny:
13.4.
27.4.
11.5.
25.5.
8.6.
22.6.
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)
Toto je pouze připomenutí historické události.
Klášter řádu benediktinů na Břevnově založil přemyslovský kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch v roce 993. Jednalo se o první mužský klášter v Čechách.
V zakládací listině je i první zmínka o Libčicích.
Obsah základací listiny Břevnovského kláštera
Datum: 14. leden 993,
Obsah: Boleslav II., kníže český, dává klášterubřevnovskému (Brevnowensi), který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana [XV.], ves Břevnov, horu Žernovice (Schirnovnice), vsi Veleslavín (Wolezlawin) s lesem Šlachovem (Sclachow) a horou mezi Střešovicemi (Tressowicz) a Dol. Libocí (Lubocz), Dol. Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň (Ruzen), 3 dušníky v Kuromrtvicích (Kuromirtwiche), v Praze desátý trh, desátý denár z pokut a 30 dušníků, 2 mlýny pod praž. hradem a 3 jezy, ves Vrané n. Vlt. (Nawranem) s desátkem v Radotíně, Skochovice (Scochowicz), desátek na Poříčí, lán u Vltavy(Wltaue),Libčice (Lubcicich), Vejprnice (Oyppernich), Němčice (Nymcyce), Třebestovice (Trebestowicz), Mračenice (Mracenicich), Kostel v Chcebuzi (Chocebuz), ves Hrdly (Heridel), Starý Mlýnec (Wlencich),poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, desátý týden cla v zemi a desátý trh a peníz z pokut ve Slaném (Nazlanem), St. Plzenci (Plizeni), Litoměřicích (Lutomiricich), Kouřimi (Churimi) a Chrudimi. Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel aj.
Poznámka:
Zakládací listina břevnovského kláštera ze 14. ledna 993 se dochovala pouze ve falsu ze 13. století. Tato listina je psána písmem 13. století shodným s písmem na konfirmaci Přemysla Otakara II. z roku 1255.
Toto je pouze připomenutí historické události. Nebo tedy spíš báje.
Staré pověsti české/ Kosmova kronika
10. května 863
Když kníže Křesomysl odešel na věčnost, nastolen na Vyšehradě Neklan. Na půlnoc však a na západ měl zlého souseda, to Vlastislava vojvodu, jenž vládl v končinách hrdých Lučanů při Oharce a horní Mži…
Dne 10. máje roku 863 byla na polích turských svedena bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským (někdy též nazývaným Tyr, Tur, Styr, Štyr – na Čestmíra jej pravděpodobně počeštil Václav Hanka v Rukopisu královédvorském) a vojskem luckého knížete Vlatislavem.
….Zatím se přivalilo na Tursko Lučanů vojsko, jízdní, pěší, všichni dobře vyzbrojení, se štíty pevně žilovanými, mnozí v brních neb alespoň ve lněných prošívanicích, vše lid bojovný, zvláště Trnovanů raci i Žluticů i Radoniců, též Úhošťané, Chraberci a Trebčici a všech nejdivější ze zálesí Chlumčané v huních a kožešinách, v kosmatých čepicích, s hrubými oštěpy a těžkými mlaty. A mnoho psů vedli na svorách, vlčí, zlé ovčácké i hrubé vlkodavy. Jiní nesli na ruce, na rameni dravé ptáky, sokoly krvestřeby, rarohy, káňata bělozory. Tak postavili se šikem po širé pláni tváří na poledne proti Čechům, kteří levým křídlem svého šiku osadili návrší k západu, pravým pak se opírali o lesnatá návrší nad chejnovskou dědinou…
Lučané byli poraženi, ale radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl vůdce Čechů Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká “Na Krliši.” V těch místech stál dub, jemuž říkali “Dub Silného Rytíře.”
Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo “Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala.
Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se “Těšina.”
Pověst o Lucké válce, podrobně zachytil ve své kronice Kosmas na konci 11. století. Později ji zpracoval Alois Jirásek v “Starých pověstech českých.”
ilustrační obrazek viz pexeso “Staré pověsti České”, Petr Poš (1944 – 2015)